Dívka a chlapec. Příběh starý jako lidstvo samo. On jí něco pošeptá, ona se stydlivě usměje. Pak se k němu nakloní blíž, jeho rty se dotknou jejích. Kolikrát jsem to už viděla. Neomrzí se to. Vzduch voní příslibem blížícího se léta. Nadějí. Už skoro neslyším nářek a necítím kouř. Krev se z kočičích hlav smyla, dunění tanků doznělo. Křik utichl. Je slyšet smích a pláč a bosé nohy na teplém asfaltu. Svoboda. Nekonečná. Taková, jakou jsem za stovky let viděla jen málo. Byla a jsem tu pro vás v každé době. Matička Praha. Nebojím se. Jsem připravená na budoucnost.