O tom, jak jsem nutně potřebovala zažít čistou radost ze života a jak úplně nečekaně začala sama padat z nebe...
Dnes se nechávám unášet hudbou. A to jak doslova - vedle mě si spokojeně přede gramofon, do kterého jsem od Ježíška dostala nějaké nové krmivo pro duši, tak obrazně, protože jsem se díky tomu, že se mi tu zbytek svátků téměř neustále vlnil nějaký ten vinyl, uvědomila, jak moc je pro mě hudba důležitá.
Hlavně mi do toho, opičáci, nešlápněte alespoň 10 sekund, než to vyfotím...Rózo!!! Jak už to tak bývá, spojilo se více věcí, které mě přivedly k tomuhle zamyšlení. Spouštěcím mechanismem byl ale…
Moc fotek z té doby nemám - když už jsme něco vyfotili, bylo to na klasický foťák s filmem. Tohle tak bude zřejmě fotka od některého z mých spolucestovatelů -…
Když se v poslední době potřebuju trochu odreagovat, ukradnu dceři omalovánky a fixy. Jo, zašlo už to tak daleko, že bych si asi měla pořídit svoje.... Psaní mě bavilo, co…
Napůl vykouřenou startku hodil do skleničky teplající whisky, naposledy se ohlédl za bezvládnými těly na koberci a rázně vykročil splnit druhou půlku svého slibu.
Proč se literárních soutěží moc často neúčastním a v čem byl OSKar jiný a lepší.
O tom, co pro mě znamenají Spojené státy, jakou knihu považuji za svou spisovatelskou bibli a umím psát i příběhy z Čech?